Studenti, kteří zakončí studium na vysoké škole úspěšným složením státní závěrečné zkoušky, se stanou nejen hrdými nositeli akademického titulu, ale vyvstane jim i řada povinností. Kromě bujarých oslav spojených se získáním diplomu je čeká několik legislativních úkonů, které musí v nejbližší době po absolvování vysoké školy uskutečnit. Řada absolventů však přesně neví, čím vším je povinna. Nechť je jim tento článek průvodcem.
Ukončením studia na vysoké škole zaniká status studenta a tedy i podpora státu v oblasti zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Jaké jsou však přesné povinnosti a termíny s nimi spjaté? V tuto chvíli má absolvent několik možností. Měsíc, v němž student řádně zakončil studium na vysoké škole, přičemž není podstatné, zda je v tu dobu výdělečně činný nebo ne, a také kalendářní měsíc následující, pokud v tomto měsíci nevykonává výdělečnou činnost, je považován za soustavnou přípravu na budoucí povolání. Po tuto dobu studenta nadále v oblasti pojistného hájí stát. Důležité je zmínit, že dnem ukončení studia je den, kdy byla složena státní závěrečná zkouška. Neplést se dnem promoce, jak se řada studentů mylně domnívá.
Příklad:
Student, který 25. května 2015 složil státní závěrečnou zkoušku, nemusí do konce května a celý následující měsíc (pokud není výdělečně činný) řešit platby sociálního ani zdravotního pojištění. Platbu pojištění tak provede až za měsíc červenec. Výrazně lépe jsou na tom studenti, kteří zakončili studium například 1. června. Ti mohou do konce července užívat prázdnin, jelikož za ně pojištění hradí stát a povinnosti spojené s touto problematikou se jich budou týkat až v měsíci srpnu.
Jiným případem je situace, kdy absolvent složí závěrečnou zkoušku a po prázdninách se chystá pokračovat ve studiu ať už navazujícího studijního programu nebo jiného oboru či na jiné vysoké škole. Splnil-li podmínky přijímacího řízení, odvádí za něj pojistné během prázdnin stát. Nejdéle však po dobu tří kalendářních měsíců, tedy např. období mezi bakalářským a magisterským studijním programem. Má však povinnost předložit kopii vysokoškolského diplomu u své zdravotní pojišťovny. Výše zmíněné však platí pouze do věku 26 let.
Pakliže absolvent ihned po ukončení studia nastoupí do zaměstnání, hradí pojistné prostřednictvím zaměstnavatele. V případě, že absolvent začne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, platí si odvody na pojistné. Před zahájením podnikání je nutné vyřídit si živnostenský list a dát o svém podnikatelském záměru vědět zdravotní pojišťovně a sociálce, příslušné podle místa trvalého pobytu. Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti je nutné podat nejpozději do osmého kalendářního dne v měsíci, který následuje po měsíci, v němž byla tato činnost zahájena. Minimální měsíční záloha na pojistné pro OSVČ je v roce 2015 ve výši 1.797 Kč.
Nástupem do zaměstnání nebo zahájením samostatné výdělečné činnosti se tak lze vyhnout obcházení úřadů. Chce-li si však absolvent užít posledních prázdnin, nesmí zapomenout na část byrokratickou. Nenastoupí-li čerstvý absolvent po ukončení studia do zaměstnání, má možnost se nahlásit na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a pojistné tak za něho hradí stát. Přihlásit se na „pracáku“ však není povinné. Nepřihlásí-li se však nezaměstnaný absolvent na úřad práce a ani z jiného důvodu za něj pojistné neodvádí stát (např. po prázdninách pokračuje ve studiu), musí si zdravotní pojištění hradit sám jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů. Pojistné hradí v minimální výši, která v roce 2015 činí 1.242 korun měsíčně. To samé se týká i studentů, kterým již bylo 26 let.
Povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení studentům či absolventům, kteří nevykonávají výdělečnou činnost, nevzniká. Pouze se jim toto období nezohlední při pozdějším určování výše starobního důchodu. Pokud by ale chtěli, je možnost si účast na důchodovém pojištění zajistit prostřednictvím dobrovolného důchodového pojištění. V případě podnikání jako OSVČ je minimální záloha na sociální pojištění v roce 2015 ve výši 1.943 Kč.
A jak si užijete své „poslední prázdniny“ vy?
Napsat komentář