Nemusíme být velkými odborníky na to, abychom věděli, že účetnictví a daně jsou dvě oblasti, které spolu nějakým způsobem souvisí. Jak moc ale? Řada podnikatelů i „odborníků“ tyto pojmy často používá chybně nebo je zaměňuje. Co tyto dvě sféry spojuje a naopak odděluje? To se pokusím objasnit v následujících řádcích.
V první řadě je potřeba si vysvětlit jednotlivé pojmy. Účetnictví má mnoho definic, ať už méně či více složitých. Základně lze definovat jako písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku v peněžních jednotkách, toto zaznamenávání informací je nástrojem pro sledování a zobrazení stavů, toků a výsledků podnikatelské činnosti. Pokud chceme formulovat pojem daně, dobereme se k závěru, že i když mnoho autorů tento pojem vysvětluje z nejrůznějších hledisek, jedná se o vymezenou oblast peněžních toků proudících od občana ke státu. Základním rozdílem je, že hlavním předpisem pro vedení účetnictví je Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., u daní to jsou daňové zákony, a to zejména Zákon o daních z příjmu 586/1992 Sb.
V praxi si velká část obyvatel plete tyto dva pojmy. Lidé se často domnívají, že se tyto pojmy dají zaměnit. Ale nemělo by tomu tak být. Účetnictví a daně jsou spíše takové dvě kamarádky, které si vzájemně vypomáhají. Nebudeme si nalhávat, že v životě zejména malých a středních podnikatelů je jedním z hlavních cílů tzv. odvádět malé daně. U velkých podniků může být naopak cílem základ daně zvyšovat například z důvodu většího potenciálu k investorům. Jakou roli v tomto hraje účetnictví? Pravděpodobně najdeme na tuto věc několik různých pohledů. Můj názor je, že šikovný účetní dokáže v mezích zákona značně ovlivnit základ daně. Jinak řečeno, stejné podklady u dvou různých účetních nepovedou ke stejnému výsledku hospodaření, potažmo tedy základu daně. Je to podvod? Ale není, je to stejné jako, že dva ševci nevyrobí do detailu stejnou botu, tak dva účetní neprovedou na chlup stejné účetnictví.
Kontroverzní je, že spousta vysoce uznávaných odborníků se nemůže shodnout na tom, zdali je správné či chybné, aby účetnictví bylo přizpůsobováno daním, tak jak tomu v praxi je ve spoustě případů. Někteří účetní teoretikové se snaží účetnictví oddělit zcela od daní jakožto nezávislou samostatnou disciplínu. Mnozí “daňaři“ by zase dali přednost tomu, aby účetnictví bylo více přizpůsobeno daním. Já si myslím, že účetnictví je účetnictví, daně jsou daně. Už vlastně to, že nazýváme jednoduché účetnictví tzv. Daňovou evidencí, je dle mého názoru nesprávné. Schyluje to pak právě k tomu, že účetnictví je dost často zaměňováno s daněmi, nebo se tyto dvě disciplíny v praxi prolínají více než by měly. Myslím si, že by se účetnictví mělo jak zákony, tak zejména praxí ještě více oddělit od sektoru daní, a tím se stalo tak ještě více jedinečnou disciplínou.
Hlavním argumentem, proč by se účetnictví nemělo přizpůsobovat daním je skutečnost, že účelem účetnictví je věrně zobrazit procesy v podniku, a to je důvod proč by zde měl vést princip nad formou. Zatímco právě daňové zákony směřují účelně za cílem vybrat co nejvíce daní, takže zde vládne forma nad principem. V České republice je podle mého názoru situace velice složitá s ohledem na České účetní standardy, které svazují účetním ruce ve smyslu objektivně zaznamenat hospodářské operace. Můžeme ale v dnešní době pozorovat uvolňování těchto otěží v důsledku implementace evropských standardů IFRS.
Autorka: Miroslava Nováková
Máte k článku otázku nebo Vám zde něco chybí, určitě se o to s námi podělte v komentářích níže. Pokud Vás zajímá, jak konkrétně můžeme pomoci s účetnictvím a daněmi právě Vám, neváhejte se na nás obrátit a domluvit si nezávaznou konzultaci zdarma.
Napsat komentář