Jste-li zaměstnavatelem, máte možnost poskytnout svým zaměstnancům peněžitou odměnu za jejich výkon jak na základě smlouvy při uzavření pracovního poměru, tak dle dohod konaných mimo pracovní poměr, tj. dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Dohody bývají mezi zaměstnavateli oblíbenou formou uzavření pracovně-právního vztahu. Jakožto zaměstnavateli vám z nich totiž plynou jisté výhody. Podívejme se podrobněji na první zmiňovanou dohodu, tedy dohodu o provedení práce.
Charakteristickými znaky dohody o provedení práce jsou:
- písemná forma,
- vymezení pracovního úkolu nebo činnosti,
- uvedení doby, na kterou se dohoda o pracovní činnosti uzavírá,
- sjednaná odměna,
- maximální rozsah práce – DPP se uzavírá maximálně v rozsahu 300 hodin v kalendářním roce.
Pozn. V případě, že pro jednoho zaměstnavatele pracuje zaměstnanec na základě vícero dohod o provedení práce, stále platí, že počet odpracovaných hodin v kalendářním roce nesmí překročit 300 hodin práce ze všech smluv dohromady, při překročení hrozí zaměstnavateli až dvoumilionová pokuta.
Dohoda-o-provedení-práce.pdf (staženo 665× ) Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob "Růžvé prohlášení".pdf (staženo 451× )Příklad:
Podnikatel AA zaměstnává pana Nového na DPP s úkolem pomocné práce ve skladu zboží, kde pan Nový odpracoval 98 hodin za kalendářní rok. Dále zaměstnává pana Nového na DPP jako prodavače, který odpracoval jako za kalendářní rok 192 hodin. Protože se dohody u jednoho zaměstnavatele sčítají, odpracoval pan Nový za kalendářní rok 290 hodin u zaměstnavatele AA, což je v rozsahu maxima 300 hodin za kalendářní rok.
Je-li měsíční příjem zaměstnance z dohody o provedení práce méně než 10.000 Kč:
- zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí zdravotní ani sociální pojištění,
- nemá-li zaměstnanec u zaměstnavatele podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob neboli „růžové prohlášení“, odečte mu zaměstnavatel 15% srážkovou daň,
- má-li u zaměstnavatele podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob (lze jen u jednoho zaměstnavatele), srazí se 15% záloha na daň z příjmu a uplatní se daňové slevy.
Pozn. Pokud měsíční příjem zaměstnance převýší 10 000 Kč (ze všech dohod o provedení práce, které má zaměstnanec uzavřené u jednoho a toho samého zaměstnavatele v konkrétním měsíci), je dle zákona povinností odvod na sociální a zdravotní pojištění. Dále je při odměně nad 10.000 Kč počítána 15% daň ze superhrubé mzdy.
Příklad:
a) U firmy XY zaměstnanec Novák odpracoval na DPP v září 46 hodin za 200 Kč jako lektor anglického jazyka, což za měsíc činí 9.200 Kč. Zároveň pro firmu XY vykonával ve stejné době na DPP administrativní činnost v rozsahu 35 hodin za 100 Kč, což činilo 3.500 Kč. V součtu tedy za měsíc září obdržel 12.700 Kč, čímž přesáhl hranici 10.000 Kč a je tedy nutné odvést SP a ZP, které platí jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Pan Novák měl u zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani, výpočet je tedy následovný:
- Hrubá mzda: 12 700 Kč
- Čistá mzda: 10 807 Kč
- Superhrubá mzda (34%): 17 018 Kč
- Základ pro výpočet zálohy na daň: 17 100 Kč
- Daň před slevami (17 100 * 15%): -2 565 Kč
- Slevy na dani (prohlášení poplatníka o dani): 2 070 Kč
- Daň -495 Kč
- Daňové zvýhodnění na děti: 0 Kč
- Sociální a zdravotní pojištění (zaměstnanec): -1 398 Kč
- Sociální a zdravotní pojištění (zaměstnavatel): -4 318 Kč
- Odvody státu celkem: -6 211 Kč
b) Student S pracuje na DPP a jeho měsíční odměna činí 6.000 Kč. Zároveň pracuje jako OSVČ a tudíž nepodepíše prohlášení k dani. Jeho čistý příjem tak bude 5.100 Kč – byla mu odečtena 15% srážková daň, SP ani ZP se neplatí.
c) Student T pracuje na DPP a jeho měsíční odměna činí 10.000 Kč. Zároveň je zaměstnán u jiného zaměstnavatele na poloviční úvazek, nepodepíše tedy růžové prohlášení. Jeho čistý příjem tak bude 8.500 Kč – odvede 15% na dani z příjmu, protože nebylo podepsáno prohlášení k dani. Na SP ani ZP neodvede ani student ani zaměstnavatel nic.
Autor článku: Ing. Erika Červená
Máte k tomuto článku nějaké dotazy?
Napsat komentář